Věděli jste však, že existují dva hlavní typy?

1. Plantární ostruha (na spodní části paty)
2. Haglundova exostóza (výrůstek na zadní straně paty)

V tomto článku se zaměříme na tu nejběžnější – plantární ostruhu, která způsobuje typickou bolest při došlapu nebo ranním vstávání.

Pojďme se společně podívat na tento problém podrobně – co vlastně patní ostruha je, proč vzniká a jak se jí účinně zbavit? Onemocnění totiž nevzniká náhodou. Typickým příkladem pacienta je žena středního věku s nadváhou, která celé dny stojí v práci, nosí nekvalitní obuv a má navíc vrozený sklon k plochým nohám. Právě takové kombinace faktorů vytváří ideální podmínky pro rozvoj bolestivé patní ostruhy.

Co se v článku dozvíte? Podrobně rozebereme:

Jak patní ostruha vzniká a proč tolik bolí.

Které metody léčby skutečně fungují. 

Odpovědi na nejčastější otázky, které trápí každého, kdo se s tímto problémem potýká.

Patní ostruha je kostní výrůstek na patní kosti, který vzniká v důsledku dlouhodobého přetížení. Opakovaná zátěž (např. z nevhodné obuvi, nadváhy a/nebo sportu) způsobuje drobná poškození v úponech šlach, vazů a fascie (povázky chodidla). Organismus na to patologicky reaguje ukládáním vápenatých solí – což není přirozený proces, ale projev chronického podráždění a zánětu. Postupně tak vzniká typický ostrý výběžek, který dráždí okolní tkáně a způsobuje bolest. Nejde o onemocnění v pravém slova smyslu, ale o důsledek nadměrného a dlouhodobě nesprávného mechanického namáhání, které tělo kompenzuje nefyziologickou mineralizací.

Proč ostruha bolí? Ačkoli kostní výrůstek sám o sobě není zdrojem bolesti (neobsahuje nervová zakončení), jeho přítomnost narušuje okolní struktury. Při pohybu tlačí na plantární fascii, svaly a měkké tkáně, což spouští lokální zánětlivou reakci. Chronické dráždění vede k otokům, snížené elasticitě vaziva a mikropoškozením, která brání hojení. Bolest se proto často zhoršuje při zátěži (např. došlap po ránu nebo dlouhé stání) a může vyzařovat do celého chodidla. Klíčovým problémem tedy není samotná ostruha, ale dlouhodobý biomechanický stres, který ji vytvořil a zároveň udržuje zánětlivý cyklus.

Patní ostruha je převážně výsledkem kombinace individuálních predispozic a vnějších vlivů, které společně vedou k přetížení plantární fascie (povázky) a vzniku ostruhy. Málokdy se stane, že by pouze jeden faktor byl příčinou jejího vývoje. 

Hlavní příčiny lze rozdělit do dvou skupin:

1. Vnitřní faktory (individuální predispozice)

· Věk – S přibývajícím věkem klesá pružnost vazivových struktur, což zvyšuje riziko poškození.

· Pohlaví – Ženy jsou ohroženy více, částečně kvůli hormonálním vlivům, anatomii a častějšímu nošení nevhodné obuvi.

· Nadváha – Zvyšuje mechanické zatížení nohou a přispívá k přetížení plantární fascie.

· Metabolické poruchy – Například cukrovka může zhoršovat kvalitu vazivové tkáně.

· Biomechanické odchylky – Plochá noha nebo vysoká klenba vedou k nerovnoměrnému rozložení zátěže.

2. Vnější faktory (zátěž a životní styl)

· Práce ve stoje – Dlouhodobé stání zvyšuje tlak na patu.

· Nevhodná obuv – Příliš těsná či tvrdá obuv, vysoké podpatky nebo opotřebovaná obuv narušují správnou biomechaniku chůze.

· Úrazy  – Některé úrazy mohou změnit způsob chůze a zvýšit riziko přetížení plantární fascie.

· Sportovní zátěž – Zejména příliš vysoká zátěž pro nepřipravené (nevytrénované) tkáně.

· Nedostatečná regenerace – Chybějící odpočinek po fyzické zátěži brání hojení mikropoškození. 

Nejčastějším příznakem spojeným s patní ostruhou je ostrá nebo pálivá bolest v patě, zvláště po ránu, po delším odpočinku nebo po delší zátěži. Bolest se typicky zhoršuje došlapem a může vystřelovat do chodidla.

Diagnostika se opírá především o klinické vyšetření, včetně palpační citlivosti v místě úponu plantární fascie na patní kost. Pro potvrzení diagnózy se využívá zobrazovací metody, nejčastěji rentgen (RTG), který odhalí kostní výrůstek na patní kosti. V některých případech může lékař doplnit ultrazvukové vyšetření nebo magnetickou rezonanci (MRI) k posouzení stavu měkkých tkání, zejména plantární fascie. Diferenciálně je třeba odlišit jiné příčiny bolesti paty, jako je přenesená bolest z citlivých bodů (trigerpointů), bursitida nebo nervová komprese.

Je však důležité zdůraznit, že přítomnost patní ostruhy nutně neznamená výskyt obtíží. Kostěné výrůstky jsou často náhodným nálezem a nemusí způsobovat žádné potíže. Studie ukazují, že patní ostruha se vyskytuje asi u 50 % pacientů s bolestí paty, a zároveň ji má zhruba 15 % populace. Přitom jen zhruba třetina z nich skutečně pociťuje bolest.

Léčba závisí na stupni postižení a intenzitě bolesti. Obvykle se začíná konzervativními metodami, chirurgický zákrok přichází na řadu až v nejzazších případech. Důležitá je však především prevence, které se budeme věnovat níže.

Nejčastější možnosti léčby:

1.         Léky proti bolesti (analgetika a NSAID)

· Krátkodobá úleva pomocí ibuprofenu, paracetamolu nebo protizánětlivých gelů (voltaren gel).

· Nevhodné pro dlouhodobé užívání kvůli možným nežádoucím účinkům.

2.        Obstřiky (kortikosteroidní injekce)

· Lokální aplikace protizánětlivého léku přímo do postižené oblasti.

· Účinné při akutní bolesti, ale často nelze opakovat kvůli riziku poškození tkáně.

3.        Fyzioterapie

Symptomatická léčba:

· Manuální terapie, uvolňovací cviky, fyzikální léčba (rázová vlna, laser, ultrazvuk).

Dlouhodobější řešení 

· Cviky na mobilitu palce a kotníku, případně kyčle.

· Posílení svalů chodidla a lýtek. 

· Protahování a posilování plantární fascie.

4.        Ortopedické pomůcky

· Vložky do bot – podpora klenby a odlehčení paty v akutním a subakutním stádiu.

· Noční dlahy – udržují napětí plantární fascie, zabraňují ranní ztuhlosti.

5.        Chirurgický zákrok

· Až při chronických potížích, kdy jiné metody selhaly.

· Může zahrnovat chirurgické uvolnění plantární fascie nebo odstranění kostního výběžku.

Klíčové je snížit přetížení paty a plantární fascie. Zde jsou hlavní doporučení:

1. Volte vhodnou obuv –  Vybírejte boty s dobrou podporou klenby a odpruženou patou. Pro prevenci recidiv se doporučuje postupné zařazování barefoot obuvi, více se dočtete ke konci článku.
2. Udržujte zdravou hmotnost – Nadváha zvyšuje tlak na patu.
3. Zlepšujte pohyblivost – Protahujte palec, prsty, kotník a kyčle.
4. Posilujte chodidla a lýtka – Zvláště důležité pro běžce. Zaměřte se také na rovnováhu a korekci biomechanických nedostatků, s tím vám určitě rád pomůže váš fyzioterapeut.
5. Postupně zvyšujte zátěž – Při sportu přidávejte intenzitu pomalu a rozumně.
6. Dbejte na odpočinek a regeneraci – Při prvních známkách bolesti zvolněte a nechte tkáň se zotavit.

Dodržování těchto zásad pomůže snížit riziko vzniku patní ostruhy a udržet nohy zdravé.

Trápí vás bolest paty způsobená ostruhou? Nejste sami! Patní ostruha je častý problém, který však lze řešit. V následujících odpovědích najdete vše podstatné – od možností léčby až po výběr vhodné obuvi.

Lze patní ostruhu kompletně vyléčit?
Patní ostruhu lze účinně léčit, a především můžeme úplně vyléčit symptomy – a právě o to jde. Při terapii patní ostruhy záleží na příčině a dodržování terapie. Samotný kostní výrůstek většinou nemění svou velikost, a to ani při aplikaci rázové vlny, kdy může částečně změnit tvar, případně se trochu zmenšit. Úplně se jí zbavíme až při operaci, ta však může mít komplikace, jako každý invazivní zákrok, jak jistě všichni víme, a proto se k ní přistupuje až jako k poslední možnosti.

Jak dlouho trvá léčba?
Léčba patní ostruhy je velmi individuální a její délka závisí na mnoha faktorech. U lehčích případů s včasným zahájením terapie může úleva přijít během několika týdnů, zatímco u pokročilejších nebo dlouhodobých potíží se léčba může protáhnout na několik měsíců až půl roku. Rozhodující je, jak pacient dodržuje doporučený režim - nošení vhodné obuvi, pravidelné cvičení, fyzioterapie a případně další léčebné metody.

Jaký druh obuvi je nejlepší pro pacienty s patní ostruhou?
Při akutní bolesti (patní ostruha s plantární fasciitidou) studie doporučují obuv s měkkým tlumením paty, středně tuhou podrážkou a lehkým podpatkem (4–10 mm drop), která sníží nárazy a rozloží tlak. Ortopedické vložky s podporou klenby mohou dále pomoci – metaanalýzy potvrzují jejich účinnost v redukci bolesti (Landorf & Menz, 2008; Rasoul et al., 2017).

Pro prevenci recidiv se doporučuje postupné zařazování barefoot obuvi, které pomáhají posilovat svaly nohy a zefektivňuje biomechaniku chůze, zvláště pokud se to spojí s dříve předešlými informacemi ohledně cviků. Zde je potřeba však zmínit, že barefoot obuv se musí intergrovat postupně, a nemělo by se přejít na barefoot obuv ze dne na den, je to přesně proto, aby se tkáně, hlavně svaly a fascie chodidel postupně adaptovaly. 

Štěpán Mikoška, sportovní fyzioterapeut